Italské těstoviny jako královny každé kuchyně

Italská kuchyně je jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších na světě. A není se čemu divit. Je jednoduchá, nenáročná a samotná příprava skvěle vychuceného pokrmu, který vaši domácnost naplní nezaměnitelnou vůní Itálie, zabere skutečně jen chvilku. Její kouzlo se ukrývá v kvalitě a poctivosti nejen surovin, ale především přípravy, která jednotlivé komponenty spojí v nezapomenutelný gastronomický zážitek. 

Výjimkou nejsou ani pravé italské těstoviny. Stačí vám pouze voda, semolinová mouka z tvrdé pšenice, jež výsledným těstovinám dodá jejich nezaměnitelnou strukturu a chuť, farmářské vejce a špetka soli. Zda se však pokrm skutečně povede, nezáleží ani tak na samotném těstě, jako spíš na kvalitě a způsobu jeho zpracování. Určitě lze k vyválení využít klasický váleček. Nikdy však nedocílíte dokonalé křehkosti a požadované tenkosti. Daleko efektivnějším způsobem, jak si i doma připravit skutečně skvělé italské těstoviny, které svou chutí i vzhledem jednoduše předčí polotovary v obchodech, je využít strojek na těstoviny. 

Praktický kuchyňský pomocník za vás pohlídá nejen požadovanou tloušťku těsta, ale i šířku typickou pro konkrétní druh, který jste se rozhodli uvařit. Pro autentický zážitek z přípravy pravé italské kuchyně se více hodí manuální strojky s postranní kličkou. Ani elektrické tipy však kouzlo nepřekazí. Jde především o výsledek, který je s pomocí strojků na těstoviny vždy bezkonkurenční. Stačí si jen vybrat, na jaké domácí těstoviny máte vy a vaši blízcí chuť, zvolit jejich vhodnou úpravu a vybrat omáčku společně s ostatními surovinami, kterými podtrhnete jejich dokonalost. A jak se v pestrém světě italské klasiky jednoduše vyznat?

Druhů, které si doma můžete za pomoci strojku na těstoviny snadno připravit, existuje nepřeberné množství, ve kterém se lehce ztratí i ostřílený znalec italské kuchyně. Nejlepší je proto orientovat se podle jejich tvaru, délky a způsobu přípravy. Jednou z kategorií jsou například dlouhé těstoviny. Ikonické spaghetti, širší linguine, které v doslovném překladu znamenají ‚jazýčky‘, fettuccine, tagliatelle, duté bigoli či bucatini, oblíbené pappardelle nebo třeba méně známé chitarini.

Tyto dlouhé nudle, které se od sebe liší především svou šířkou, jsou ideální pro přípravu spíše lehkých a tekutých omáček či velmi jednoduchých emulzí na olejové či máslové bázi. Správně připravené domácí těstoviny mají totiž hrubou strukturu, která dokonale drží chuť klidně i sosu s řidší konzistencí. Pusťte se do přípravy klasických spaghett aglio e olio, kde vám k dochucení budou stačit jen kvalitní olivy, olivový olej a česnek. Nebo jste snad větší fanoušek širokých pappardellí s lehkou rajčatovou omáčkou s vůní čerstvé bazalky? 

Jaký konkrétní tip dlouhých těstovin nakonec zvolíte si můžete rozmyslet i během samotné přípravy. Stačí jen vyměnit nástavec na strojku na těstoviny a plochá tagliatelle se rázem promění na tenké spaghettini!

Další kategorií jsou těstoviny krátké, mezi které řadíme fusilli, penne, farfalle, rigatoni, cavatappi, rotelle, chifferini, neboli klasická česká kolínka, a pipe rigate. Na rozdíl od dlouhých a polodlouhých druhů s jednoduchých nudlovitým povrchem, jsou tyto typy italské přílohy značně komplikovanější. 

Neliší se totiž pouze svou velikostí, ale také samotným tvarem s charakteristickým vroubkovaným povrchem. Díky tomu jsou ideální volbou k přípravě například hutných sýrových omáček, masitého tradičního ragú či lehce pikantní passaty s řádnou porcí italského guanciale, jež je známá jako omáčka amatriciana. Krátké těstoviny jsou díky své skromné velikosti ideální také pro zapékání v troubě.

Propojte českou a italskou kuchyni a pomocí strojku na těstoviny si vyválejte ideální těsto na tenké pláty, vidličkou z nich vytvořte drobné mašličky a společně s uzeným masem, domácím vejcem a vydatnou hrstí čerstvých bylinek je nechte zapéct. Domácí těstoviny totiž povznesou každý připravený pokrm na úplně novou úroveň.

Speciálním druhem jsou poté plněné těstoviny. Velmi často se podávají samostatně či pouze za doprovodu olivového oleje nebo také máslové emulze pro zjemnění. Hutných omáček či komplikovaných přelivů výrazných vůní a chutí není třeba, jelikož hlavní kouzlo tohoto typu italských těstovin se skrývá v jejich náplni. 

Špenát, ricotta, pyré z pečených paprik, mleté maso dochucené parmazánem, či bazalkové pesto s piniovými oříšky. Způsobů, jak italské těstoviny v podobě čtvercovitých raviol, válcovitých cannellon či drobných tortellin, jež se mimo jiné skvěle hodí také do vývarů, naplnit, existuje celá řada. V konečném důsledku je však jen na vás, pro jaké ingredience se nakonec rozhodnete. Plněné domácí těstoviny totiž zvládnou jakoukoliv výzvu, kterou si pro ně přichystáte!

Italských těstovin existuje více než 300 druhů. Některé z nich jsou však natolik speciální, že je nelze jednoduše zařadit ani do již zmiňovaných základních kategorií. Řeč je například o těstovinách s názvem orzo, stelline, anellini, conchigliette nebo také alfabetti, které Italové běžně přidávají do svých tradičních polévek. Jde o velmi drobné tvary, které zeleninovou minestrone či pasta e fagioli dokonalé zahustí a zjemní jejich výslednou chuť. 

Za zmínku stojí také tradiční lasagne. Tyto krátké, přesto však velmi široké pláty, 8 x 17 cm, slouží hlavně k zapékání a k přípravě ikonického pokrmu nesoucího stejný název. Věděli jste, že i cous cous je těstovina? Přestože nepochází přímo z Itálie, nýbrž Severní Ameriky, jde o velmi oblíbenou přílohu, které za zmínku určitě stojí. Cous cous je velmi univerzální a lze jej využít takřka ke každému pokrmu, když zrovna nevíte, co jiného připravit. Je vhodný do zeleninových salátů, polévek či k jakémukoliv jinému jídlu, které jste si uvařili.