Modré pondělí, Zelený čtvrtek či Bílá sobota. Znáte symboliku jednotlivých dnů velikonočního týdne?

Svatý týden začíná Květnou nedělí. Jak už samotný název napovídá, tento den se nese ve znamení květin a krás probouzejícího se jara. Úkolem každého kostela je dle zvyků ozdobit svá zákoutí mladými květy a oslavit tak vstup Krista do Jeruzaléma. Obyvatelé města na důkaz radosti jeho příchod vítali a oslavovali palmovými snítkami. V naší české přírodě jsou symbolem exotických listů mladé vrbové proutky a březové kočičky, které stejně jako první vlaštovky oznamují příchod jara a konec ponurých zimních dnů.

Květná neděle je tedy perfektní příležitostí pro vyzdobení vašich domovů květinami a přírodními prvky, které svou symbolikou nejenže vítají příchod velikonočního období, ale také ohlašují, že je čas rozloučit se s mrazivou zimou.

Pondělí je start každého týdne a v rámci běžných dní se nese ve znamení práce a nových začátků. Během velikonočního týdne je tomu však naopak. Odložte budík, užijte si pomalé ráno a celý den se věnujte odpočinku a nicnedělání. Modré pondělí je dle tradice časem, kdy je vaší jedinou povinností načerpat síly na následující dny. Samotné označení „modré“ vychází z německého „blau“, které nese dvojí význam. Mimo pojmenování barevného odstínu se tímto slovem dá označit i neschopnost pracovat. Oddejte se tedy tradicím a dopřejte si klidné pondělí, během kterého dobijete energii!

Po volném odpočinkovém pondělí je čas pustit se do práce. Šedivé úterý se nese ve znamení pořádku a úklidu. Barevný odstín, který tomuto dni náleží, reprezentuje šedá a zaprášená místa plná pavučin, na která se během roku lehce zapomíná. Chopte se tedy náčiní a vymeťte všechna zákoutí své domácnosti, která jste během běžného úklidu přehlíželi. 

Tento den je někdy označován také jako Žluté úterý. Symbolizuje boží světlo, rozum či například vděčnost. Přestože se na první pohled jednotlivé významy značně rozcházejí, dalo by se říct, že jsou v podstatě doplňkem jeden druhého. Šedé a ponuré kouty se pomocí vaší píle rázem změní v čistá a vzdušná místa plná světla.

Škaredý název za hrůzný zločin. Postava Jidáše hraje během velikonočního období důležitou roli. Je symbolem zrady a nečestného jednání. Za ukřižováním Ježíše Krista stál údajně právě apoštol Jidáš Iškariotský, který se rozhodl prodat svobodu a život svého mistra za 30 stříbrných. Tímto osudným dnem měla být právě středa, která na základě tohoto činu nese příhodné přízvisko škaredá. Tíha nezvratnosti osudu, který čekal na Krista, Jidáše nakonec doběhla. Bohužel ale věděl, že není cesty zpět, proto jediné, co mu zbylo, byla zachmuřená tvář. 

Pověry praví, že pokud se během Škaredé středy budete mračit i vy, zůstane vám to po celý zbytek roku. Pokud tedy nechcete mít na tváři kyselý výraz, dejte pozor, aby vaše středa během svatého týdne nebyla škaredá. Co si jí trochu zpříjemnit třeba něčím sladkým?

Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře Ježíše Krista před jeho zatčením a následným ukřižováním. V tento čas započíná takzvané velikonoční triduum, tedy třídení, které je pro křesťanství nejvýznamnějším obdobím celého roku. Název tohoto dne pochází z němčiny, ale původně se zelenou barvou neměl nic společného. Dřívější označení Greindonnerstag se díky lidové slovesnosti a předávání z generace na generaci postupně změnilo a z truchlivého čtvrtka se znenadání stal čtvrtek zelený, tedy Gründonnerstag. 

Dle zvyků by na prostřeném stole neměly chybět pokrmy ze zelených surovin. Jídla z křupavého zelí, čerstvého špenátu, mladého hrachu či svěžího salátu vás v tento den nabijí energií, která nad vámi po zbytek roku bude držet ochranou stráž před zrádnými nemocemi a nachlazeními.

Velikonoční triduum pokračuje Velkým pátkem. V tento den byl Kristus ukřižován. Každý kostel pořádá mimořádnou bohoslužbu, která začíná přesně ve tři hodiny odpoledne, tedy v čas, kdy Ježíš Kristus zemřel. Velký pátek se dle pověsti nese ve znamení kouzel a magických jevů. Otevírající se hory s pokladem nevyčíslitelné hodnoty, potoky, kterými místo vody teče Kristova krev, či soused, jehož cílem je vám zapůjčit očarovanou věc. V tento den mějte oči otevřené a buďte obezřetní. Nikdy nevíte, jaká kouzla čekají právě na vás!

Kouzelný pátek se mění v sobotu plnou příprav a chystání domovů na Boží hod velikonoční. Lidé zadělávají těsta na mazance a jidáše a zároveň připravují bohaté pokrmy, kterými následující den pohostí své milované u sváteční tabule. Bílá sobota je dnem, kdy pomalu, ale jistě vrcholí nejvýznamnější část roku pro křesťanství. Pojmenování vychází z barvy rouch čerstvě pokřtěných a je synonymem pro čistotu a nový život. Vneste tuto atmosféru i do vašich domovů a během bílé soboty vyzdobte svůj interiér odstínem jemnosti a svěžesti!

Velikonoční neděle je největším a nejdůležitějších křesťanským svátkem celého roku. V tento den vrcholí velikonoční triduum a oslavuje se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Dle tradice si lidé nechali posvětit své pokrmy, které poté společně s hosty snědli, čímž si do svých budoucích dnů přinesli štěstí. Posvěcená jídla věnovali i svým hospodářstvím, aby i tam sklízeli bohatství a úspěch. 

Velikonoční neděle je pohyblivým svátkem. Pro každý rok tomuto významnému dni připadá jiné datum. Den oslav se řídí podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Jakmile se na obloze objeví měsíc v celé své kráse, oznamuje nám, že následující víkend je časem oslav Kristova vzkříšení.

Koledníci, kdepak jste? Týden plný tradic a zvyků je zakončen Červeným či Velikonočním pondělím, které se nese v duchu malovaných vajec, čokoládových dobrot, barevných pentlí a pomlázek upletených z mladých vrbových větví. Chlapci chodí dům od domu a za své velikonoční říkanky a pomlázkové vyšupání jsou obdarováváni chutnými či krásnými odměnami. Tradice se kraj od kraje mohou lehce lišit. Na některých místech je například zvykem po odbití pravého poledne polévat chlapce studenou vodou. Jinde zase vajíčka barví výhradně červenou barvou, která symbolizuje Kristovu krev. Odtud také pochází název Červené pondělí.