Rudy k focení pustil svojí oblíbenou muziku, samozřejmě také zahrál na kytaru a Anička, jak jí Rudy láskyplně říká, udělala famózní vlašský salát dle původní receptury Rudyho dědečka nebo třeba pečené mrkve naprosto dokonale okořeněné římským kmínem.
Tak vítejte u Linkových!
Kuchyň dělá člověka
Kuchyň dělá člověka je pravidelná série fotografa Derecka Harda, držitele ocenění Czech Press Photo. Nejsou to jen šaty, co dělají člověka. U nás v Potten & Pannen –Staněk věříme, že nejen oblečení odráží to, jací jste, ale stejným způsobem o vás vypovídá i vybavení vaší kuchyně a to, jakým způsobem vaříte.
Proto vás každý měsíc pozveme domů k zajímavým osobnostem z české a slovenské scény a necháme vás nahlédnout pod pokličku jejich kuchyně.
Kde momentálně bydlíte?
A: Rudy a já máme to štěstí, že žijeme ve třech fantastických a také velmi odlišných lokalitách – New York, který je plný energie a inspirace, Praha plná historie a architektonické krásy a Šumava plná lesů a ticha, ale stále uprostřed Evropy. Všechna tři místa se skvěle doplňují a vždy se moc těšíme cestovat z jedné destinace do druhé. K těmto místům musím přidat i Švédsko, odkud pocházím, a Itálii, která je centrem potravinářského vesmíru a sladkého života.
Sdílíte obydlí také s nějakými němými tvářemi?
A: Ne, momentálně žádné domácí mazlíčky nemáme. Kdysi jsme měli krásnou fenku, ale před pár měsíci jsme o ní přišli. Moc mi chybí, byla to tak úžasná malá společnice.
Značka ulice z místa, kde v New Yorku bydlíme.
Jak byste popsali svoje bydlení v jedné krátké větě?
A+R: Our house is a very, very, very fine house (album Déjà vu, by Crosby, Stills, Nash and Young)
Platí u vás doma, že kuchyně je srdcem domu?
A: Naprosto to platí pro náš dům na Šumavě. Miluji naši kuchyni. Nejen, že je to místo, kde vařím a jíme společně, ale také máme v kuchyni otevřený krb a ráda sedím ve svém houpacím křesle a čtu si knihu u ohně.
ILLUM WIKKELSØ - Dánské designové houpací křeslo.
Knihy a hudba, které nás baví.
Čeho si na vaší kuchyni nejvíce považujete a proč?
A: Je to naše místo setkávání – posloucháme hudbu, vaříme, jíme, mluvíme a posloucháme se navzájem, nic nemůže být lepší! Uspořádání je téměř jako prostor pro představení – vaření je představení a rodina nebo pozvaní hosté jsou diváci. Na závěr si společně pochutnáme na jídle.
Vyjmenujte tři věci, bez kterých se neobejdete v kuchyni.
A: Náš červený kuchyňský robot KitchenAid a odpovídající mixér, litinový hrnec a měděné pánve. Omlouvám se, možná toho bylo více, ale je těžké říct jen tři věci, protože každá hraje svou roli – je to jako velký orchestr – dali byste pryč jeden nástroj, aniž by si toho někdo všiml?
Magnetofonový přehrávač Tesla.
Hudební sbírka.
Jaká ingredience vám nikdy nesmí chybět v lednici nebo ve spíži?
A: Asi bych řekla koření. Koření je zábavné a vaše jídlo rozzáří a může vás vzít na exkurzi s jídlem do různých částí světa.
Co jste naposledy uvařili?
A: Křupavá kuřecí stehna v kokosové omáčce s bramborami a chimichurri – tak vynikající! A minulou neděli jsem udělala vafle podávané se šlehačkou a lesním ovocem.
Považujete se za dobrou kuchařku? Co byste uvařila vzácné návštěvě, kdybyste chtěla udělat opravdu dojem?
A: Vaření mě opravdu baví a myslím, že jsem se dostala tak daleko, že mi vůbec nevadí, že mě hosté při vaření a přípravě jídla pozorují. A nejenom když se dívají – natáčeli mě při vaření v našem pořadu Linka na ČT Art. Trvalo mi mnoho let, než jsem si zvykla na koncept otevřené kuchyně, ale dnes mohu vařit a zároveň vést rozhovor s přáteli nebo rodinou. Jsem v tom dobrá? Na to by museli odpovědět spíše naši hosté než já. Abych někoho ohromila, zvolila bych k přípravě pravděpodobně nějaké švédské jídlo, protože to je moje specialita a opravdu to umím!
Koření v naší spíži.
Co vy a hudba? Co si ráda pustíte třeba při vaření?
A: Zajímavá otázka, protože to je to, co je v mé kuchařce – Vítejte u nás. V každé kapitole jsem napsala, jakou hudbu ráda poslouchám při přípravě jednotlivých menu. Není nic lepšího než poslouchat skvělou hudbu, otevřít si láhev dobrého vína a začít připravovat jídlo pro lidi, na kterých vám záleží.
Která světová kuchyně je vaše nejoblíbenější?
A: Hodně záleží na ročním období. Pro chladné noci je skvělé udělat teplý vydatný guláš, který se vaří celé hodiny. Moje recepty jsou buď z Česka, Německa, nebo Francie, pokud jde o hovězí bourguignon. Pro větrné letní dny bych šla do švédské kuchyně a pro horké letní noci bych nejraději zvolila španělské jídlo s tapas a sklenkou bílého vína. Ale samozřejmě také italská kuchyně je u nás doma opravdu velmi oblíbená.
Máte oblíbený nějaký originální pokrm, u kterého byste se podělila o recept s našimi čtenáři?
A: Ano! Máme totiž velmi originální rodinný recept na vlašský salát.
Preferujete sladké nebo slané?
A: Slané.
R: Sladké, a to hlavně hořkou čokoládu a větrník z restaurace Savoy, který je vždy čerstvý a ten nejlepší v Praze. Vždycky, když tam večeříme, tak si ho objednám ze všeho nejdřív – ještě než začnu koukat do jídelních lístků – protože se může lehce stát, že už pak nebude.
Hranolky nebo salát?
A: Hm… vím, co bych tady měla říct, ale… miluji oboje!
R: V New Yorku salát, v Belgii hranolky.
Kávu nebo čaj?
A: Ráno káva a odpoledne čaj.
R: V Itálii kávu, ale jinak zelený čaj hlavně japonský sencha & matcha.
Kdybyste mohli vybrat kohokoliv na světě (žijící i nežijící osobnost), s kým povečeříte, byl by to:
A: Moje rodina je rozprostřena po celém světě, část je ve Švédsku, část je ve Skotsku, naše dcera Stephanie, její manžel Matthew a jejich dvě malé holčičky jsou v New Yorku. Mým snem je mít je všechny pohromadě u jednoho stolu s Rudym a mnou. Pracujeme na tom. Na druhou stranu jsme já a Rudy měli takové štěstí, že jsme měli doma a u stolu lidi jako Jiří Suchý, David Koller, Ivan Mládek, Jiří Plachetka, Ralph Towner, Honza Hřebejk a mnoho dalších. Ano, samozřejmě bych ráda hostila Joni Mitchell nebo Janis Joplin… No nebylo by to něco?
R: Tohle je těžká otázka, protože už tolik mých idolů a přátel opustilo náš svět a já vím, jak úžasné by to bylo je vidět znovu… Můj učitel na Gymnáziu Budějovická František Votlučka, saxofonista Karel Velebný, kytaristé Jim Hall a John Abercrombie. Pak jsou tady ti, které jsem nikdy nepotkal a už nikdy nepotkám – Jimi Hendrix, John Lennon, TGM… Ale v podstatě vím zcela jistě, že ta nejlepší večeře je a vždycky bude s mojí rodinou – ženou Annou a naší dcerou Stephanie a jejím manželem Matthewem a dvěma neskutečně roztomilými vnučkami Beatrice a Margaret. Zvlášť když vařit bude Anna…
Sbírka kytaristů.
Rudy na pódiu doma.
Dáváte přednost velkým hostinám, kdy se sejde hodně lidí u jednoho stolu, nebo jste spíš pro komornější stolování?
A: Pro mě je nejlepší, když je nás u stolu tak šest až osm. Je to perfektní počet, pro který se dá vařit a během koktejlové hodiny má každý šanci se navzájem poznat, pokud se předtím neznali. Konverzace u stolu je také to, čeho se může zúčastnit každý. Na větších akcích se vždy cítím příliš vystresovaná přípravou jídla a nedokážu si s našimi hosty ani promluvit. Takže jsem nakonec jen strašně vyčerpaná.
Patří k výjimečným okamžikům u vašeho stolu i nějaký slavnostní jídelní servis?
A: Ano, máme různý servis pro různé příležitosti – ručně vyráběné farmářské talíře z italského pobřeží Amalfi pro každodenní použití a Villeroy & Boch pro opravdu slavnostní příležitosti. Miluji je oba.
Patří k jídlu nedomyslitelně i pití? Povíte nám, jaké máte rádi alko a nealko?
A: Hodně záleží na tom, co podávám. Někdy je dané jídlo příjemné se studeným českým pivem a jindy je k jídlu potřeba láhev červeného nebo bílého vína. Milujeme italská vína Barolo, Brunello a mnoho dalších druhů mezi nimi. A vždy připravuji nějaké nealko pro řidiče – mocktejly, nealko pivo nebo čerstvé limonády.
R: Možná to bude pro někoho překvapení, ale já jsem velký milovník vody. Zvlášť té šumavské. Ale asi tak od půl sedmé večer začínám přemýšlet jaké víno se bude nejlépe hodit k jídlu, co Anna tvoří. Většinou je to červené a italské, ale celé léto pijeme riesling a často z vinařství Sonberk. Ten z roku 2016 nese dokonce mé jméno…
Vinný sklep.
Co byste doporučili za kuchyňskou vychytávku, kterou jste objevili v poslední době?
A: Když jsme byli loni v listopadu v Bruselu, koupila jsem si pravý belgický vaflovač – miluju ho!
Co vám ve vaší kuchyni chybí, aby se stala kuchyní snů?
A: Moje kuchyně je taková, jakou jsem si ji vysnila, a miluji ji. Mám nejen všechny nástroje, které potřebuji, ale také prostor, a navíc krásný výhled. Co víc si mohu přát? Možná trochu větší dřez...?
